Děbnár pátý v kategorii na Velké Kunratické.

Honza Děbnár si nedá chvilku klidu. Trénuje, připravuje se a pak si zaběhne velice solidní výkon na Velké Kunratické, která se uskutečnila 10. litospadu.

REPORT OD HONZI:

Velká Kunratická – tradice i výzva

Ač nejsem příznivcem masových akcí, rozhodl jsem se po letech navštívit naše hlavní město a

zopakovat si účast na jednom z nejstarších krosů v ČR, Velké Kunratické (letos 90.ročníku).

Zároveň šlo o návštěvu kamarádů - Pražáků, takže taky o společenskou událost.

No a v neposlední řadě mi také šlo o to, zasvětit do tohoto šíleného závodu své potomky Janu a Pepu :o)).

V sobotu vyrážíme směr Praha, ubytovat se u kamarádů ve Vysočanech, pokecat, popít nějaké to

pivko, nebo vínko a připravit se (probrat strategii) na nedělní akci.

Tenhle závod je specifický tím, že od rána startují dvojice po 10 vteřinách a závod končí cca ve 14:25 (ve 14:30 je pak vyhlášení vítězů).

Takže taková celodenní časovka na 3km. Co se týče profilu, hnus velebnosti, 3 krpály, 3 brody a strmé seběhy, včetně toho posledního do cíle.

Co se týče počtu závodníků, tak to jde někam ke dvěma tisícům.

Nebudu to natahovat, dopoledne v 10:42:40 vyrážím na trať, Pepa s Janou 10 vteřin po mě.

Po prvním kopci mě Pepa míjí stylem Pendolína, takže ho nestíhám ani pozdravit a je fuč.

Zbytek tratě makám, co to jde, krpály se lezou po čtyřech (tady se zkušenosti ze Šindel cupu docela hodí), seběhy se běží na hraně zranění.

A je tu cíl, Jana s Pepínem mají super premiéru za sebou a nemusí se za ní rozhodně stydět.

Jana 111. mezi 399 ženami

Pepa 70. celkově a 8. v kategorii juniorů (a zas jsme mu museli do startovky rok přidat, protože je to až od 18+).

Já trochu časově zaostávám proti letům minulým, ale už mi taky není 30, že ��.

Takže absolutně 114. a 5. v kat. 50-59.

Vtipné je, že jsme na můj výsledek museli čekat až do 14:25, protože do té doby jsem byl pořád 3.

No a těsně před ukončením závodu nastoupili 2 borci z mé kategorie, pěkně si to rozdali a mě

odstrčili na finální 5.flek :o)))

Tak jsme se srdečně zasmáli, já se omluvil rodině za zdržování a mrznutí v prostoru cíle a odjeli jsme za kamarády do hospody uzavřít tuhle náročnou sezónu o:))).

Bylo to po letech moc fajn setkání a já doufám, že jsem mladým ukázal tradici, ve které budou třeba chtít v budoucnu pokračovat.

Pořadatel to má moc hezky zpracované, takže můžeš hodnotit roky, počasí a časy. Trasa se prakticky nemění...

Děbi