top of page

Vorlíčková první vyjela slot pro MS XTERRA 2023 a pak startovala v Short Tracku

Report XTERRA Czech

Po pár týdnech nezávodění vyrážíme směr Prachatice na závod, který každý Xterrák musí jet. Z Prachatic mám takový rozporuplný pocity, jezdím tam ráda, ale nikdy se mi tam nepovedlo nic pořádně zajet, navíc má být zase vedro, které mi nedělá dobře. Trasa kola je také od mého posledního startu hodně pozměněná a i když jsem si ji začátkem léta projížděla, byla ještě dost neupravená a spíš se mi nelíbila než líbila.

Díky chladnému týdnu je povolen start v neoprenech, voda má 18 stupňů, radši plavu bez, ale do téhle teploty si ho beru. Hrozně dlouho čekáme v koridoru připravení na start a všichni se v těch černých neoprenech pečeme. Start je tentokrát z vody vedle pontonu. Řadím se vedle Barči ke kraji a čekáme na start.



Plavání je nic moc, vzhledem ke startu 2min po mužích AG do 49 let se chvíli po tom, co se vymotáme z našeho chumlu zamotáme do pomalých kluků a těma proplouváme dokud nevylezeme z vody po 1500m, vylézám asi jako 7 holka. Myslím, že tímhle jsem tam dost ztratila a moc jsem si to neužila.

Následuje depo a hurá na kopec.



Uklizená a připravená trať je něco úplně jiného než můj zážitek ze začátku července, je to dobrý, baví mě to. Co mě ale nebaví je zdržovačka snad v každém sjezdu, ani jeden jsem nejela tak jak jsem chtěla, protože jsem vždycky někoho dojela, to samé se opakuje v techničtějších pasážích do kopce, kde lidi zbytečně jdou z kola dolu. Abych klukům jen nekřivdila tak děkuju Kubovi Odlovi a ještě jednomu borci, co mě kousek po rovinkách potáhli. Na závěrečným trailu si přes jeden hupík omylem skočím místo propumpování a zabořím to předním do nasledujícího hupíku, ale naštěstí se nic moc neděje a než mě dojede borec za mnou, tak jedu dál. Postupně ale cítím, že mi to jede míň a míň, přitom nohy jsou furt jakžtakž dobrý.

Po dojezdu zjišťuji, že mléko nezalepilo defekt a dojela jsem téměř na prázdným zadním - nebýt toho a zdržovaček ve sjezdech, tak věřím, že čas mohl být lepší.



Na běh se netěším, rozpálená asfaltka do kopce je vražedná, nejvíc mě ale překvapí nabíhající křeče do stehna, nikdy se mi to nestalo a nevím moc co s tím, nechci jít, ale běžím hodně pomalu a doufám, že to přejde. Kopec v lese jdu, protože křeče se zhoršují. Naštěstí to pomohlo a pomalu se toho zbavuji, ale předbíhá mě nějaká holka, letí jak raketa a nemám šanci se za ni zavěsit a tak se furt ploužím svým tempem. V druhém okruhu dobíhám pro změnu jednu holčinu já, křeče už povolily a konečně se můžu trochu rozběhnout, takže samotný závěr nebyl zas taková ostuda. Nicméně ten běh mě letos trápí, uvidím, jestli s tím půjde do Molvena ještě něco udělat. Nakonec dobíhám na 23. místě v ženách celkově a 2. mezi ženama AG (v kategorii první). Tímto výsledkem se nominuji na nedělní start v Short Tracku, první start mezi elitou.


 

Short Track

Jsem nervózní jak prase, v klidu tepu 120, moc jsem nespala, moc mi nešlo jíst, ale i se těším a říkám si, že o nic nejde. Při čekání na start na pontonu mám husí kůži, plavání je rychlý, plavu, co to dá, protože vím, že budu mít ztrátu a že na kole toho moc nesjedu a čím líp zaplavu tím déle bude trvat, než mě stáhnou. Nakonec vylézám na konci početné skupinky jako 14.holka, druhá češka, ale na čelo to je opravdu daleko. Na kole jedu, co to jde, podpora fanoušků je neskutečná, ale moc to nejde, nohy dostaly včera zabrat a chybí mi síla i energie. Odpočinkové jsou pro mě technické pasáže, které si užívám, ale postupně mě na kole předjedou asi 3-4 holky a v druhé půlce posledního kola na biku mě stáhnou, že Solenne už běží. Zážitek to byl neskutečný, určitě bych to chtěla někdy zažít znovu a ideálně i dokončit. Motivace je to velká a snad to nebyla má poslední účast na Short Tracku.





88 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page