Dvojreport: CZECHMAN a triatlon Most, aneb „horší už to nebude“ a
„nejhorší výkon za poslední roky“
CZECHMAN:
Na CZECHMAN triatlon jsem přijel bez větších očekávání – neabsolvoval jsem dost delších tréninků, takže jsem předpokládal, že mi po 3-3,5 hodinách začne docházet. Jediné, kde si vždy zachovávám nějaké ambice, je plavání. Na začátku závodu málokdy nastanou nějaké problémy, i když tentokrát mi to moc nechutnalo.
S časem 26:09 vylézám z čela druhé skupiny cca na konci první desítky. Průměrné depo a hurá na kolo.
Na začátku cyklistiky se snažím hlavně rozdýchat plavání a nepřepálit rozjetí. Nakonec se nohy
zabudovaly na 280 wattech a jede se jim tak dobře až do dvou třetin prvního okruhu, kde zjišťuji, že celou dobu táhnu skupinku s Petrem Vabrouškem, Honzou Wainerem a dalšími. Ti mě v tuto chvíli předjíždí a já se rozhoduji se jich nedržet, protože cítím, že jestli chci aspoň nějak běžet, tak musím zvolnit. Podřazuji na cca 250-260W a to držím až do cíle cyklistiky. Po 2:18 (avg 262W, NP 271W, avgHR 163bpm, osobák cyklistické části, v rámci prvního okruhu konečně zajíždím 40km pod hodinu) slézám z kola na 12. pozici.
Hned po výběhu z depa mi začínají střílet křeče do stehen a po 700 metrech musím zastavit,
promasírovávat a protahovat. Zezadu na mě zakřičí Honza Oppolzer a dává mi svoje jediné
magnesium. Volám za ním poděkování a přes chůzi se zase pomalu rozbíhám. Snažím se běžet pod hranou křečí, na občerstvovačkách si přizastavuji, prohazuji pár slov s kamarády a snažím se to už jen celkově užít. Běh za 1:31 beru (čistý čas 1:29, 4:27min/km, avgHR 163bpm), hlavně jsem rád že mě nezastavily achilovky, se kterými pár týdnů bojuji. V cíli v čase 4:20 (25.místo abs., 4.místo kat.25-29).
4 minuty za osobákem, když jsem nebyl 100% připravený, to ujde. Nakonec nebyla až takový problém vytrvalost, jako nedostatek času stráveného v závodní intenzitě. Každopádně počítám, že s blížícím se hezkým počasím půjde trénink nahoru a stejně tak i forma.
TRIATLON MOST:
Na triatlon Most přijíždím po týdnu stráveném na příměstském táboře jako instruktor plavání.
Přestože jsem dost spal, když jsem se necítil, tak jsem zařadil odpočinek místo tréninku, tak se na konci týdne cítím dost prochladlý ze stání s dětmi ve vodě. To byl asi zásadní faktor následného výkonu, což se projevilo i v číslech.
Do vody tentokrát nejdu s ambicemi udržet se s první skupinkou, vím, že od CZECHMANa jsem
plaveckou formu neposunul. Místo toho se snažím plavat udržitelně, abych se moc nevyndal, což se mi pocitově daří, a přestože při orientačních pohledech mám pocit, že přede mnou cáká ještě tak šest lidí, tak vylézám z vody na 3.místě s Kubou Langhammerem v čase 26:32.
Na začátku cyklistiky se cítím ještě docela dobře, rozjíždím to zase opatrněji, ale tentokrát je horní pohodlná hranice 260W. Teda po dobu prvního kola. Od druhého jde výkon exponenciálně dolů zatím co tepovka zůstává stejná. Na konci cyklistiky je už i 200 wattů nepohodlných. Čas 2:26 by se mohl zdát ne až tak hrozný, ale Garmin mi ukazuje vzdálenost 86km (avg 215W, NP 231W, avgHR 161bpm, takže tepovka jako na CZECHMANu, ale výkon o 20% nižší).
Na běhu už se snažím jen neumřít, křeče sice nemám (první až při „sprintu“ do cíle), ale žaludek není úplně ok (zřejmě jsem špatně nadávkoval příjem sacharidů na kole) a chvílemi nevím, jestli mi má být vedro nebo mám zimnici. V polovině běhu jsem si ani nemyslel, že to ještě dopadne pod 2 hodiny (a celkově pod 5), ale dokud nemám zlámané nohy, tak to. Střídáním poklusu, chůze, postávání s odříháváním a cpaní hrstí ledu do bidonu, se dopachtím do cíle na 3.místě v kat. M25-29 a 19.místě a celkově v čase 4:47:47… nejhorší výkon za poslední 4 roky.
