V sobotu 12.8. jsem si střihla sprint tritalon v rámci Xterra Czech 2023.
Nebyla to sice originál trasa, ale musím říct, že i tak mi to stačilo.
Bylo vedro, takže počasí přímo pro mě. Voda měla 19°C a i když bylo plavání fakt krátký (300 m) tak jsem se navlékla do neoprenu.
Odplaváno jsem měla tak standardně jako vžycky a vylézala jsem z vody tak v půlce startovního pole. První problém nastal při sundování neoprenu, kdy se mi zamotal řetízek do zipu a já ho nemohla rozepnout. Tahala jsem za šnůrku jak blázen a stejně to nešlo. ve chvíli kdy už jsem si pohrávala s myšlenkou, že to celé prostě nějak odjedu v neoprenu, mi pomohla jedna hodná paní od pořadatelů a já ho ze sebe konečně mohla strhnout.
Na kolo se vždycky těším, i když ho někdo zlehčuje nebo mě naopak straší. Užila jsem si to jako vždycky i když v prvním kopci nohy vůbec nechtěly spolupracovat. Nakonec jsem je dokázala přemluvit, aby tak nějak aspoň fungovaly a já mohla jet tempo, které jsem chtěla. V mírném kopci po asfaltu, který byl relativně dlouhý, jsem dohnala dva chlapy a jeli jsme ve třech. Fungovalo to tak, že jeden jel přede mnou a táhnul nás a ten druhý vůbec nechtěl střídat (nedivím se mu, taky se mi nechtělo) po nějakém čase našeho tahače chytli křeče a já jsem se rozhodla, že mu pomůžu a na chvíli ho vystřídám. jela jsem tedy dopředu a snažila jsem se jet tak rychle, jak jen mi to nohy dovolovaly. Dojela jsem na panelku, která je už jen kousek od sjezdu do Prachatic a když jsem se otočila, nikdo za mnou nebyl. Nevím kde, ale někde jsem oba chlapy odpárala.
V klidu jsem dojela do Prachatic a do depa, klasicky si před depem zastavila a slezla, protože to za jízdy neumím.
Chvíli mi trvalo než jsem našla svoje boty, protože nás bylo docela dost a docela dost kol už bylo v depu. vyběhla jsem z depa a věděla, že kousek za sebou mám holčinu, kterou jsem na bajku předjela a mým jediným cílem bylo, aby mě nedoběhla.
Běžím z náměstí směrem k intru a slyším za sebou funění a kroky. Otočím se a zjistím, že je to jeden z mých parťáků z bajku. Jde přede mě a já mu zafandím a cupitám dál. Tentokrát žádná krize na běhu nepřišla za což jsem strašně mocc ráda. Vyběhnu posldní kopečeka pak už si jen užívám seběh do Prachatic a do cíle.
V cíli mám pocit totalní euforie a jsem prostě šťastná. No bylo z toho 6. místo v kategorii 18+ a 8. místo celkově z 16 žen.
Děkuju svojí rodině za neustálou podporu a za to, že MŮŽU.