top of page

S indispozicí na startu. Honza Děbnár o MS XTERRA 2023.

REPORT OD DĚBIHO:

Děbi na MS XTRERRA MOLVENO ITALY jako na horské dráze.

Tak jsem se také konečně dokopal k reportu z letošního závodního finále, abych nasdílel trochu

zážitků pro vášnivé čtenáře :o)).



Letošní rok byl plný výzev a tak jsem se po vítezství v letošním závodu SP XTERRY v Prachaticích

utvrdil v tom, že získaný slot na MS XTERRA Italy- Molveno je ve správných rukou a můžu tedy vyrazit na jih.

Původní plán na dovolenou, strávenou s mojí Zuzi v tomto krásném horském městečku, bohužel

dostal zdravotní trhliny a tak odjíždím nakonec sám (nicméně časově dle původního plánu ve

středu).

Čtvrtek prohlídka bajkové trati a zafandění eliťákům a eliťačkám na short tracku, uvítací večeře a šup do přípravy na hlavní závod.



Je sobota a je odstartováno. Ve vodě to celkem jde, i když mi nějak chybí síla a dech, nakonec to

nějak dávám v závěsu za pár borcema, rozrážejícíma mi vlnky, a s časem o 4 min. horším než loni.

Na kolo jdu s pokorou, akorát asi minutu od depa stavím na první překážce, neboť se tam seklo pár závodníků a nevyjelo tuhle lávku nahoru. Padaj z půlky dolů a tvoří se fronta.

Nebýt několika „přemotivovaných“, v klidu bychom si všichni postupně lávku vyťapali pěšky a rozjeli se do minuty dál. Ale na to už jsem zvyklý, každý není gentleman a to bohužel ani v XTEře.

Po zdárném rozjezdu přichází první kopce a s tím i mé trápení. Shrnu to jako jízdu na horské dráze. Nahou velmi pomalu, dolů střemhlavý let.



Běh už jenom nějak doklusat a hotovo.

Hodnotit není co, prostě to nejelo a odpovídá tomu i mé umístění (28. v kat. o 18 min. horší čas).

Chyba techniky ani tratě to není, letos byly ideální podmínky.

Není to ani chyba trenéra, dva týdny před závodem jsem si na jednom bajkmaratonu svojí super

formu potvrdil.

No prostě mi selhalo tělo a nebylo fit, což se stává a já jedu dál :o)).

Na druhou stranu je to veliká výzva na další rok, MS je zase tam a to naposled.

Pak se stěhuje někam do Asie, což pro mě znamená konec s couráním po světě.

Ale ještě zpět k Molvenu, byla tu ještě neděle a nový druh závodu – short track relays pro amatéry. S Janou Kvítkovou, Veronikou Vlčkovou a Lukášem Petrem jsme vytvořili jediný(a jedinečný) český tým a šli si vyzkoušet tratě short tracku se super kulisou fanoušků.

Zážitek byl úžasný, atmosféra fantastická, včetně skvělých moderátorů a fanoušků.

Navíc vše běželo online na netu, takže jsme bavili i rodinu doma :o)).

Závodění v týmu mě baví a jako poslední člen štafety po předávce plácnutím od Verči skáču do jezera kousek před legendou Nico Lebrunem.


Celou cestu mě drží jediná myšlenka, ten mě nesmí dát a nedal :o))). Do cíle už běžíme společně

všichni čtyři týmoví závodníci, držíme se za ruce a je to fantastický pocit.

Nakonec jsme celkově 11. a v kategorii mix 6. (i když správně jsme měli být asi 3., protože ti tři před

námi měli v týmu jenom jednu holku).

Tak a to je vše, proti původnímu plánu balím o 2 dny dřív a mizím zpět, domů, za mojí Zuzi.

Moc děkuji Kubovi Merle za tréninkovou přípravu, své rodině za podporu, klubu KOME a všem našim sponzorům za podporu a Czech republic AG teamu za možnost být krátce součástí skvělé party závoďáků na short tracku.

61 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

留言


bottom of page