top of page

Ševčíková nelení... Hranická desítka.

REPORT OD ANEŽKY

Po protrápené zimě, kdy jsem nebyla vůbec schopná běhat, jsem se konečně trochu

rozběhala a pustila se i do závodění. Jako svůj 1. letošní běžecký závod jsem si vybrala

Hranickou desítku. Odskočila jsem si na ní z rodinné návštěvy. Po takové marné zimě jsem

neměla žádná očekávání.

Hned po startu jsem se ocitla skoro na špičce startovního pole a v prvním stoupání jsem

raději trochu zvolnila. Závod se běžel po asfaltové rozbité cestě do kopce a až po zhruba 3

km začalo klesání. Z asfaltky se odbočilo do lesa, kde po trailové části pokračovala kamenitá

lesní cesta. Zpátky mě čekal stejný profil. Běžela jsem sama a postupně dobíhala běžce

před sebou. Terén a kopečky mi sedí. Těsně před otočkou jsem potkala v protisměru 2

muže. Jednoho jsem předběhla chvilku za otočkou a druhého jsem potkala až v cíli. Ale to už

předbíhám.

Do kopce cestou zpátky mi začalo malinko docházet, ale udržela jsem si vysokou frekvenci

kroků. Za chvilku už následoval jen dlouhý seběh. Dávala jsem si velký pozor, protože běžet

trail po kořenech a kamenech v mohutných karbonových silničkách není žádná sranda.

Žádné drama se naštěstí nedělo a já si tak stylem start-cíl doběhla pro celkové vítězství

v ženách a 2. chlapa k tomu v relativně pohodovém čase na desítku v terénu (kolem 42 min

na 10,5 km).

Příští týden chci vyzkoušet rovnou půlmaraton, tak uvidíme, jak za týden stihnu

zregenerovat. Děkuju Hranické rodině za podporu a svému Marťovi za odvážnost běžet se

mnou. A všem, kteří dočetli můj report, přeji pěkné jaro (nebo spíš léto?), a nezapomeňte se

protahovat, ať neskončíte jako já v zimě.




21 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentários


bottom of page