REPORT od Barči:
Za 2 týdny mě čekají co týden po sobě 2 dlouhé triatlony (MTB 60+km s během cca 20km) tak jsem si chtěla při vší únavě dát trochu oraz.
Ve čtvrtek mě ale chytly roupy, koukám kde se co jede a vidím Ridley Gravel Tour. Jupí - gravela mám a vždycky jsem si chtěla vyzkoušet závodit na něm. Tak se na poslední chvíli hlásím na závod, vyřizuji formality a v sobotu natěšená jedu do Hlinska.
Ještě před startem vidím všechno růžově-slunce svítí, dobře hrajou...
Hned v prvním kopci začínám pochybovat o své fyzičce i "závodním" stroji, koukám jak mi hlavní balík ujíždí.
Z triatlonu jsem zvyklá si to odjet sama, nebude to úplně zadara, ale co, jedeeem....
Po půl hodině začne lít a bouřit, terén je ihned samé bláto, nevidím přes brýle ani ň takže výběr stopy nula a jedu skoro po sklepu. Míjím pár defekťáků a začínám litovat, že jsem raději nešla na bazén a do sauny.
I když od 50km přestane lít, v bahně mi to nejede, na loukách taky cítím jak mi doslova ubývá sil a více méně se těším jen na poslední občerstvovačku a dojezd do cíle. I když se svým výkonem nejsem za mák spokojená, stačilo to na třetí flek a rozhodně to byla cenná lekce (nevěřila bych jak plášť co fičí po signálce může totálně selhávat v bahně a trávě).
Kommentare