V uplynulém víkendu se konalo Mistrovství světa v terénním triatlonu XTERRA!
Destinací pro konání tohoto závodu se letos nově stalo italské MOLVENO!
Kopcovité tratě, bahno a nepříznivé počasí prověřilo všechny sportovce nastoupené k závodu!
Přinášíme reporty našich sportovců, Honza Děbnára a Vendulky Praské!
Jan Děbnár, 6. místo v kategorii!
Tak to máme za sebou, XTERRA MS, Molveno Italy. Extrémní podmínky mám rád, takže zima, bahno, klouzačka byly super.. 6.flek v kategorii taky beru. Děkuju všem, včetně mojí Zuzky, za podporu v tomhle blátivém sportu . Ještě dodám dík Kubovi Merle za trénink, Kome klubu za členství, Kilpi, Born to swim a Inkospor za výbavu.
Vendulka Praská bohužel z technických důvodů odstoupila ze závodu!
MISTROVSTVÍ SVĚTA XTERRA MOLVENO 1,5km - 32km - 10km.
Jedeme, všechno klape, každým dnem se cítím líp a líp. Hodně odpočívám a je to znát. Cesta do Itálie ubíhá. V Molvenu se rozjezdím, rozběhám po trase. To půjde, ale bude to dost drsné, celé dva dny pak souvisle prší.
Konečně start, atmosféra úžasná a já ji nasávám snad všemi póry. Tohle mě baví, tady jsem doma, mezi svými. 800 lidí na startu, někdo nervózní, někdo vysmátý, já v klidu. Pusu od ucha k uchu, děsně se těším. S holkama, těmi mými nej, se pozvbuzujeme.
Už se nořím do ledové vody. Rozdejchám, plave se pohodlně i přes množství lidí. Střídavě koukám na panoramata zasněžených hor a do ledovcové průzračné vody. Nejhezčí plavání. Koberec, depo a s Princeznou jdeme na to. Plno lidí, dost zdržují, posouvám se přes ně dopředu. Tlačí se místa, kde bych i jela. Mám plno sil, dnes to půjde i když je hodně bahna a klouže to. Skoro na konci 10km výjezdu je úsek s jílovitým bahnem a kamínky. Pro nás osudový a tentokrát to Princezna nedala. Půl hodiny se ji snažím opravit. Vztekám se, prosím, nadávám, hrabu se v bahně a tečou mi slzy. Nejde to. Nedám to, musím odstoupit.
Sjíždím do Molvena a hlava to nechce pobrat. Uvidím Pavla, jeho výraz naprosté úlevy, že mi nic není, mluví za vše. Bylo mu jasné, že se něco stalo. Bere mi kolo a posílá odevzdat čip.
Dostávám medaili i tak, ale perou se ve mě pocity, že jsem neúplná, že jsem zklamala.
Všem co pokračují strašně závidím, chtěla jsem si tu fyzickou bolest tam prožít s nimi.
Umýt a jdu se kouknout na doběh holek. Zafandit a v cíli to s nimi probrat.
Po důkladném umytí kola vyšlo najevo, že bych to neopravila. Překroucený řetěz, přehazovačka bouchlá, ohnutý zub na placce a vodící lišta hnutá. Nebylo to pádem, pouze kameny, bahno a síla nohou. Kdo tam nahoře nebyl, nepochopí.
Život čaruje a když už si myslíte, že jde všechno správným směrem, tak vám jasně naznačí, že ne. Moje hříšné myšlenky, že budu končit v tomhle blbnutí dostaly stopku. Už chápu, že XTERRA mě chvilku ještě nepustí. Něco jí dlužím.
Děkuji té mé skvělé rodině, že mě tam doprovodila, že to se mnou obrečela a podržela. Pavlovi, za úžasnou podporu, servis a všechno okolo o co jsem se nemusela starat.
Děkuji klubu, za oporu a sdílenou starost a radost.
Děkuji těm mým xteračkám, bez nich by ten zážitek nebyl úplný.
Děkuji všem těm, co mě slovně i písemně před startem i po podporovali.
A děkuji tomu našemu pouličnímu výboru, takové uvítání bych nečekala ani ve snu. Šampáňo, oslava a večerní veselice. Bylo to boží, nečekané a my to doma s Pavlem obrečeli, když nám to došlo. Sousedi, jste skvělí.
Slzy mi sice tečou pořád, ale jiné. Ty z vděku, že mám kolem sebe tak skvělé lidi. To je nad všechny medaile.
Děkuji
BORN TO SWIM
Comments