• Kome Klub

Dvořák pokračuje v sérii pódiových umístění!

Máme tu další cyklistický report, tentokrát z terénu od Dvořák Michal, který se blýskl skvělým druhým místem (v kategorii i absolutně) v Plzni. Více v jeho reportu:

Aimtec Open Race


13. ročník asi druhého největšího závodu (maratonu) Plzeňského kraje hned po Králi Šumavy (a možná na stejné úrovni jako KPŽ). Jenom na trati 63 km je nás 155 a na poloviční skoro 190 .

Možná nemám zatím moc síly (nebo aspoň ne tolik, kolik bych chtěl), ale po závodě si říkám, že objemy se ukazují jako správná cesta na maratony .

Hned na prvním kopci na Chlum jsem soupeře pěkně protáhl a hned to dost nadělil, ale špatné odbočení (nebylo v závodě naposled - značení bylo sice hodně, ale trochu divoké) nás pospojilo a sjelo se nás asi deset.

Nejelo se moc rychle a dost často to někdo brzdil. Když jsem to rozjel a ukázal střídání, tak ten za mnou to zase zabrzdil a pak to rozjel někdo jinej a tato situace se stále opakuje .

Tohle nemělo moc cenu, počkal jsem na delší stoupání, kde jsem rozjel tempo a hned jsme byli jen v šesti.



V nejdelším, ale ne tak prudkém stoupání, jak jsem doufal, se smrskáváme do tří, ale ve sjezdu je V. Stošek zpět (což je dobře, protože roviny je schopný docela jet).

Celkově vidím, že jsem na rovinách od půlky závodu nejsilnější a v kopcích taky, ale odjet nemá moc smysl, protože je to do cíle pořád proti větru a nemusel by to být ideální krok k vítězství.

Asi 15 km před cílem začínám nastupovat i z kopce a dost často zrychluji tempo (sice ne na max, ale zkouším je utavit). Shodou okolností třetího borce omylem vybrzdíme a v tu ránu jsme s Honzou už jen dva a pravidelným střídáním se dostáváme k poslednímu asi cca 1 km dlouhému stoupání po asfaltu (je to asi 2 km do cíle).

Já vím, že spurter je on mnohem lepší, ale momentálně mám lepší nohy já . Tak se do toho opírám a nastupuju co to jde cca na 10 s (nic), po 20 s to zkouším znovu a takhle celkem čtyřikrát. Sice ho neodpářu, ale Honza nemá sílu sám nastoupit a předjíždí mě až z kopce z háku, ale já mu to 200 m před nájezdem do prostoru startu a cíle vracím.

Bohužel (pro mě) jsme věděli oba, že rozhodující je první vracečka doleva... A já se nechávám těsně na loket podjet a je hotovo (moc mi nepomáhají pletoucí se závodníci z kratší tratě).



1 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše