Děbiho poslední 3 akce sezóny 2025 :o)
Opět jsem marnej s reportama, ale udělal jsem si chvilku a něco taky napsal (hlavně taky kvůli našemu klubu, předsedovi a samozřejmě sponzorům) .
Jde o poslední 3 závody této sezóny XTERRA GERMANY (Zittau), Miladatlon HERO, a letošní finále,
MS XTERRA Italy Molveno, které jsme s mým rodinným klanem absolvovali.
XTERRA GERMANY Zittau 17.08.2024 (1500-37-10)
Pro mě už po několikáté, ani to nepočítám, poprvé jsem tady závodil někdy v r.2013. Je to drsná
Xterra. Plavání v O-SEE jezeře tradičně po vlnách, a i přesto jako kontaktní sport s pár utrženými
ranami u bójek, dopadlo celkem slušně. Vylézal jsem někde v první třetině balíku, což byl super
základ pro výlet do hor na bajku.�� Kolo je tady těžké s rychlým rozjezdem, pár vrcholovkami a
náročnými sjezdy v pohyblivých kamenech. Dal jsem to bez újmy a bez defektu, což nelze říct o mojídceři, která to po dvou defektech musela zabalit (s knoty to neumí a ta velká díra fakt nešla zacelit).
Na běh jsem šel s tím, že musím na doraz, protože stále nemám kvalifikaci na MS do Itálie (Valachy 4.;Prachatice 5.). Povedlo se, zmáčknul jsem turbo a nakonec vyhrál kategorii staříků. Takže kvalifikaceje doma, teď už se jenom „rozcvičit“ na HERO na Miladě a pak v září hurá na MS :o)). Syn Pepa jel spolu s juniorama svůj závod a taky zazářil, v AGE group doběhl na 2.místě absolutně a svojí kategorii 18-19 vyhrál (jo jo zřejmě slušnej oddíl).
Miladatlon 24.08.2024
V mém podání HERO (2-67-20), neboli dlouhý extrémní terénní triatlon. Tady vše proběhlo také
hladce. Po plavání jsem vyjížděl na 2. místě a po pár kilometrech převzal vedení a to udržel až do
konce kola. A musím vám říct, že uhánět před těmi za sebou je někdy mnohem tvrdší, než někoho honit :o)). A tak jsem po kole vyběhl první s vestičkou od Kilpi (a náskokem přes 15min) a musím říct, že mi v tom horku vak na vodu uvnitř moc pomohl. Běžel jsem, co to šlo, abych ještě stihl start
závodu long, kde závodila moje dcera Jana a syn Pepa. Nakonec jsem to opravdu stihl, zazvonil v cíli na zvon a šel k zemi jako šraňky :o)). Moc děkuji za okamžitou gratulaci od šéfa závodu Jury Sýkory, jeho Lídy, našeho předsedy Kuby Merle a mojí dcerky Jany(chudák si těsně před startem long ještě odběhla za mnou do cíle). Takže tentokrát za 1. ale bylo to na té vzdálenosti „o fous“ před druhým :o)). Víc se nebudu rozepisovat, bylo to hodně těžký, ale ten zážitek a pocity v cíli jsou nezapomenutelné a stojí za to si to zkusit. A největší hrdinkou závodu stejně byla Barunka Herren, která po tvrdém a bolestivém pádu na bajku celý závod dokončila. Mladí se na LONG trati taky velice pěkně zapsali, Jana 1. Pepa 2. (opět slušnej oddíl)
MS XTERRA Italy Molveno 28.09.2024
Tak a jdeme letos do finále. Mistrovství světa je strop tohoto sportu a pro mě je nejvíc se jenom
zúčastnit. �� Po příjezdu monitorujeme počasí i teplotu vody v jezeře. Počasí se zdá být
krušnohorské, takže déšť, zima, bahno. Voda má kolem 14°C . Takže přesně to, co máme rádi :o)). Po projížďce trati a testovacím skoku na louce u depa (dala ho i Jana se zavřenýma očima, šikulka) máme jasno- rychle plavat, napálit kolo a pak to na krev doběhnout ,ať jsme so nejrychleji v teple. Já v sobotu , Pepa v neděli. V sobotu se ráno na startu dovídám, že nám kvůli studené vodě zkrátí plavání z 1500 na 750m. Odstartujeme, hup do vody (konečně se mi to otužování zase hodí), akorát po proplavání kolem druhé bójky se mi zdá těch 750m nějakých dlouhých (což mi večer potvrzuje Vendulka, prý něco přes kilák na hodinkách. Bójka holt asi trochu uplavala no. Já hodinky do závodu netahám, takže bych jim to zkrácení klidně uvěřil).
Vylézám rozepínám neopren(tedy někdo běžící za mnou mi ho pomáhá rozepnout, já jsem tak tuhej, že si na záda nedosáhnu, a běžím do depa.
Trochu mě zaskočí přeházené věci u kola, rozhodčí asi úřadovali a nacpali mi všechno kromě treter do přistavené bedýnky. Nazouvám se, naskakuju a jedu vstříc kopcům a zážitkům. Tady se jede ¾ hodiny nahoru, takže kopců a zážitků je až dost. Asi v půlce je krátký technický sjezd ve volných kamenech a bahně, bohužel pro mě plný klouzajících se závodníků(tedy po zadku se klouzajících).
Takže sjíždím půlku pak zastavím, balancuji a nakonec musím stejně s nohou na zem, špunt je špunt. Pak vrcholovka a krásný sjezd po trailech do Molvena(taky celkem zašpuntovaný). Ale co, měl jsem lépe plavat a mohl jsem tu být sám. ��. Takže znovu depo, lezu do bot, vylézám z levé boty (nějaký vtipálek mi dal do boty spínací špendlíky), vyhazuji, co tam nepatří a běžím vstříc cíli a své skvěle fandící rodině. Pepa mi v polovině běhu hlásí 45sekund na 13. pozici, tak zamakám a nakonec je z toho 12.flek. Lépe to letos nešlo, forma byla, ale konkurence taky. No a jdeme do neděle, víc se asi rozepíše Pepa , výsledek taky super 17.flek a slušná premiéra. Na závěr velikánské díky mé rodině , Kome, Kilpi, LeeCougan czech (mimo jiné ambasadorka z Itálie Sandra Mairhofer na tomto italském krasavci vybojovala 2.místo v Elitě), Born to swim a všem fanouškům na trati i z domova. Byl to opět skvělý zážitek a je na co vzpomínat (a v případě Alzheimera zůstanou i nějaké fotky).
Děbi!
Comments